Genetika rhodéského ridgebacka: Výsledky 400 geneticky vyšetřených psů

8. 10. 2025

Vážení chovatelé, rádi bychom se s vámi podělili o data z genetického testování. Věříme, že vám pomohou se lépe zorientovat v genetice rhodéských ridgebacků.

Níže je uvedena souhrnná tabulka zahrnující všechny genetické choroby a znaky hodnocené v testování balíčku RR PANEL + RRIVA (Rhodéský ridgeback – GenoCan.eu). Údaje odrážejí výsledky od 400 nepříbuzných psů plemene rhodéský ridgeback z celé Evropy, přičemž většina vzorků pochází z České republiky, Slovenska, Německa, Nizozemska, Dánska, Francie, Švédska, Norska, Rakouska a Spojeného království. Pod tabulkou naleznete podrobnější a komentované výsledky jednotlivých onemocnění/znaků.

Znak / onemocněníReferenční (bez varianty)PřenašečV riziku
Predispozice pro ridge (RIDGE)R/R: 50 % (200)R/r: 50 % (200)r/r: 0 % (0)
Juvenilní myoklonická epilepsie (JME)N/N: 94 % (376)P/N: 6 % (24)P/P: 0 % (0)
Maligní hypertermie (MH)N/N: 100 % (400)P/N: 0 % (0)P/P: 0 % (0)
Degenerativní myelopatie (DM)N/N: 91 % (364)P/N: 9 % (36)P/P: 0 % (0)
Lokus D (ředění barvy) – DLOKD/D: 93 % (372)D/d1: 7 % (28)d1/d1: 0 % (0)
Lokus B (hnědá) – BLOKB/B: 71 % (284)B/b: 25 % (100)b/b: 4 % (16)
Hemofilie B (HEMB)N/N: 100 % (400)P/N: 0 % (0)P/P: 0 % (0)
Časná ztráta sluchu (EOAD)N/N: 96 % (384)P/N: 4 % (16)P/P: 0 % (0)
Dědičná komorová arytmie (RR IVA)N/N: 60% (239)P/N: 68% (151)P/P: 2.5% (10)

Pozn.: N = referenční („wild-type“) alela; P = patogenní varianta. Procenta jsou z n = 400 a počty jsou zaokrouhlené na celé psy. RIDGE: alela R nese predispozici pro ridge (R/R nebo R/r); r/r je ridgeless. DLOK/BLOK jsou lokusy barvy srsti (nejde o onemocnění): d1 = varianta ředění; b = varianta hnědé.

Predispozice pro ridge (RIDGE)

Na základě testování 400 rhodéských ridgebacků pro predispozici pro ridge můžeme konstatovat, že podíl ridgebacků je přesně 1:1 R/R (Ridge/Ridge) a R/r (Ridge/ridgeless). R/R psi typicky neprodukují ridgeless potomky; naproti tomu páření R/r × R/r nese riziko vyššího podílu ridgeless štěňat.
Z laboratorních dat dále vyplývá, že R/R psi mají zhruba 2× vyšší riziko dermoidního sinu (DS) nebo nepravidelností ridge (multikorunky) ve srovnání s R/r. I proto jsou pravděpodobně R/r jedinci preferovaným genotypem, což může vysvětlovat jejich relativně vysokou frekvenci v populaci, přestože nesou riziko ridgeless štěňat při páření s dalším R/r.

Juvenilní myoklonická epilepsie (JME)

JME je dědičná epilepsie rhodéských ridgebacků charakterizovaná myoklonickými (záškubovými) záchvaty s počátkem v mládí. V našem souboru 400 psů bylo ~6 % přenašečů JME varianty.
Dědičnost & riziko (autozomálně recesivní):

  • Přenašeč × Přenašeč (P/N × P/N): 25 % postižení (P/P), 50 % přenašeči (P/N), 25 % normální (N/N).
  • Přenašeč × Normální (P/N × N/N): 0 % postižení; 50 % přenašeči, 50 % normální.
  • Normální × Normální (N/N × N/N): 100 % normální

Chovatelské doporučení: Vyhněte se páření P/N × P/N, abyste eliminovali 25% riziko postižených štěňat. Párování přenašečů s geneticky normálními psi (N/N) brání narození postižených štěňat, ale zároveň zachovává genetickou diverzitu.

Maligní hypertermie (MH)

MH je autozomálně dominantní onemocnění: psi nesoucí patogenní variantu (P/N) jsou v riziku maligní hypertermie — anestézií navozené krize s rychlým přehřátím a těžkou svalovou ztuhlostí. V našem souboru 400 RR nebyl detekován žádný pozitivní jedinec (100 % N/N), což naznačuje velmi nízký až nulový výskyt maligní hypertermie v populaci testovaných RR.

Degenerativní myelopatie (DM)

DM je pozdně nastupující, progresivní nervosvalové onemocnění. Počáteční příznaky mohou zahrnovat poruchu rovnováhy, povolený ocas, tahání pánevních končetin, inkontinenci a postupně až ochrnutí pánevních končetin.

Výsledky v kohortě (n = 400):

  • Normální (N/N): ~91 % – 364/400
  • Přenašeči (P/N): ~9 % – 36/400
  • V riziku (P/P): 0 % – nedetekováno

Genetika & penetrance DM: DM u psů je nejčastěji spojena s variantou v SOD1 a vykazuje neúplnou penetranci — ne všichni P/P jedinci onemocní; jiné nervosvalové poruchy mohou příznaky napodobovat. Genetický status informuje o riziku, klinické vyšetření je však stále zásadní.

Lokus D (ředění) — DLOK

D-lokus řídí ředění pigmentu. Testovaná varianta d1 snižuje intenzitu pigmentu. U rhodéských ridgebacků vede ředění k zesvětlení typického „red-wheaten“ zbarvení do krémových odstínů.

Naše kohorta (n = 400):

  • normální – D/D: 93 % (372)
  • přenašeči – D/d1: 7 % (28)
  • ředění d1/d1: 0 % (0)

Pozn.: Ředění primárně ovlivňuje pigment, nejde o onemocnění. U některých plemen se s ředění můře pojit s kožními potížemi (např. alopecie z ředění barvy), prevalence se však mezi plemeny liší; při chovu jedinců s ředěním sledujte kvalitu srsti ve spolupráci s veterinárním lékařem.

Lokus B (hnědá) — BLOK

B-lokus určuje poměr hnědého vs. černého eumelaninu. Testují se tři varianty (každá predisponuje k hnědému zbarvení) a dědičnost je autozomálně recesivní.

Fenotyp u rhodéských ridgebacků

  • b/b (hnědý/játrový): hnědý („játrový“) nos, pysky, oční okraje a drápy; odstín srsti se posouvá k hnědým tónům.
  • B/B nebo B/b: černý pigment na nose/kůži, přenašeči (B/b) vypadají normálně.

Naše kohorta (n = 400):

  • B/B (černí): 71 % (284)
  • B/b (přenašeči): 25 % (100)
  • b/b (hnědí): 4 % (16)

Dědičnost:

  • B/b × B/b: 25 % b/b (hnědí), 50 % přenašeči, 25 % B/B
  • B/b × B/B: 0 % b/b; 50 % přenašeči, 50 % B/B
  • B/B × B/B: 100 % B/B

Hemofilie B (HEMB)

Hemofilie B je X-vázaná dědičná krvácivost způsobená nedostatkem nebo dysfunkcí srážlivého faktoru IX (F9). Postižení psi mají poruchu srážení krve, takže i drobná poranění, chirurgické zákroky nebo spontánní vnitřní krvácení mohou být život ohrožující.

Kdo je ohrožen?
Protože je HEMB vázaná na chromozom X, samci (XY) s patogenní variantou jsou postiženi, zatímco samice (XX) jsou většinou přenašečky. Výjimečně se mohou projevit příznaky i u samic (např. při dvou kopiích varianty nebo vlivem variabilní X-inaktivace).

V naší kohortě nebyli zjištěni žádní postižení ani přenašeči hemofilie B (N/N: 400; P/N: 0; P/P: 0). Podle údajů od chovatelů se nevyskytují přenašeči ani u hemofilie A. Tyto výsledky naznačují, že hemofilie B i A jsou v populaci RR velmi vzácné a pravděpodobně se již ani nevyskytují.

Časná ztráta sluchu (EOAD)

EOAD je dědičné onemocnění, při němž postižený rhodéský ridgeback ztrácí sluch zhruba do 1–2 let věku. Štěňata se obvykle rodí slyšící; ztráta se rozvíjí časně v životě.

Genetika

  • Autosomalně recesivní dědičnost.
  • Postižený jedinec (P/P) vzniká, pokud jsou oba rodiče přenašeči (P/N × P/N).
  • Přenašeči (P/N) mají normální sluch a EOAD se u nich nerozvine.

Naše kohorta (n = 400)

  • Normální: 96% (384/400)
  • Přenašeči: ~4 % (16/400)
  • Postižení (P/P): 0 % detekováno

Tip: Genetické testování kombinujte s BAER vyšetřením sluchu, pokud je EOAD na stole, a výsledky zaznamenávejte v chovatelské i veterinární dokumentaci.

Dědičná komorová arytmie (RRIVA)

Původní výzkumná zpráva týmu vedeného Dr. Kathryn Meurs popsala genetickou variantu spojovanou s dědičnou komorovou arytmií u RR. Následné testování u 400 RR však ukazuje, že varianta je v plemeni příliš častá a spolehlivě nekoreluje s přítomností/absencí komorových arytmií vedoucích k náhlému úmrtí. Jinými slovy, prediktivní hodnota testu je v této populaci nízká.

Frekvence variant v našem souboru

  • N/N – (standardní varianta): n = 239 (60 %)
  • P/N – (nosič alternativní varianty): n = 151 (38 %)
  • P/P – (homozygot alternativní varianty): n = 10 (2,5 %)

Co to znamená v praxi

  • Aktuálně dostupný genetický test RRIVA má u RR velmi nízkou klinickou užitnou hodnotu.
  • Negativní výsledek nevylučuje arytmie a pozitivní výsledek diagnózu nepotvrzuje.
  • Rozhodování o chovu či klinickém postupu nelze opírat pouze o tuto variantu.

Shrnutí: Ačkoliv byla původně identifikována kandidátní varianta, současné poznatky naznačují, že nevysvětluje riziko komorových arytmií vedoucích k náhlému úmrtí v širší populaci RR; rutinní genetické testování této varianty proto pravděpodobně není přínosné.